ZPRÁVY OD ČLENŮ ZA ROK 2005

Výroční zasedání EMF a vyhlášení ceny EMYA 2005, Brusel, 4.- 8. 5. 2005

Konference ICOM / CIDOC v chorvatském Zagrebu, 24. – 27. 5. 2005

Mezinárodní výroční konference ICLM/ICOM, Švédsko, 7. - 14. 8. 2005

Vyhodnocení mezinárodní vědecké konference Prezentace folkloru a zvykosloví v muzeích v přírodě

Mezinárodní konference ICOM-CECA, Slovensko, 19.-23.9. 2005

6. konference ICOM - DEMHIST, Lisabon, 12.-16.10.2005

Konference Market Communications for the Benefit of the Museum, Tampere, Finsko, 28.8. – 1.9.2005

Konference „Žena –umělkyně na přelomu 19. a 20. století“, Roztoky u Prahy, 11.-12.10.2005

Kolokvium „Archéologie - histoire des mentalités et construction européenne“, Lucembursko, 16.-18. 11. 2005

Konference ICOM CC - 14th triennial meeting, Haag, 12.-16.9.2005

Konference oděvní sekce ICOM, Berlín, 12.-18.6.2005

2. mezinárodní konference „Budoucnost ztraceného kulturního dědictví“, Český Krumlov 22. - 24.11.2005

Seminář Le Patrimoine comme ressource à la création, Francie, 7.-12. 10. 2005

Seminář „Bulding Audiences, Bridging Museums“, Maďarsko, 3. – 6.11.2005

nahoru

Zpráva o služební cestě do Bruselu ve dnech 4.- 8. 5. 2005

Účel cesty: Účast na výročním zasedání EMF a vyhlášení ceny EMYA 2005

Evropské muzejní forum (EMF) uspořádalo v letošním roce vyhodnocení ceny EMYA v Bruselu ve dnech 4. –7. 5. 2005. Partnerem a pořadatelem v místě byla Rada bruselských muzeí, podpořená městem Brusel a Vlámskou komisí a ministryní turismu.

Před vlastním zahájením se ve středu 4. 5. odpoledne konalo zasedání jury a představenstva EMF s národními korespondenty. Nově zvolený předseda organizace, dr. Wim van den Weiden, nás seznámil s organizačními změnami EMF – nově vytvořenou správní radou v čele s prezidentem EMF Sirem Neilem Cossonsem, předsedou organizace English Heritage, a jejími členy, dále pak s novou členkou jury, paní Jane Morris, redaktorkou časopisu Museum. Projednali jsme program EMF ve zbývající části r. 2005, došlé přihlášky do soutěže 2006 a plán návštěv komisařů u kandidátů. Získala jsem termín pro návštěvu českých kandidátů příští soutěže – ČMH a Muzea skla a bižuterie v Jablonci – a domluvila se s komisaři W. van den Weiden a J. Morris. V současné době již upřesňuji program návštěvy.

V následujících dvou dnech probíhala interview nominovaných muzeí v auditoriu Královského muzea belgických krásných umění. Do soutěže 2005 se v r. 2004 přihlásilo celkem 56 muzeí z 20 evropských zemí (poprvé bylo přivítáno Chorvatsko a Maďarsko), z nichž jury nominovala do užšího kola 35 muzeí z 16 států. Tématicky výrazně převažovala technická muzea, resp. muzea průmyslových odvětví, především zanikajících nebo již zaniklých. Charakteristika všech přihlášených muzeí byla jako vždy zveřejněna anglicky a francouzsky v programové brožuře, vydané péčí EMF a distribuované nejen v rámci muzejní sféry, ale také v evropských orgánech, kulturních institucích, médiích, cestovních a turistických zařízeních.

Cenu Rady Evropy, udělenou na návrh EMF při slavnostní ceremonii ve Štrasburgu již 26. dubna, získalo Muzeum byzantské kultury v Soluni. Zástupci muzea se představili samostatnou prezentací před vystoupeními ostatních kandidátů.

Výsledky soutěže o Evropské muzeum roku 2005 byly vyhlášeny Sirem Neilem Cossonsem úvodem slavnostního večera v sobotu 7. 4. za přítomnosti královny Fabioly, která ceny předávala, a zástupce Rady Evropy, pana Eddie O´Hara. Udílení cen v Egmontově paláci byla přítomna řada televizních stanic, zástupců médií a asi 200 představitelů muzeí z 25 evropských zemí.

Michelettiho cenu za největší přínos v oblasti technických a průmyslových muzeí získalo ONLUS, „Město techniky“ v Bagnoli na sz. okraji Neapole. Zařízení na rozloze 70.000 m²představuje počátek revitalizace továrního areálu, který ještě nedávno zaměstnával 15.000 pracovníků. Zahrnuje nejen expozici a výukové, konferenční prostory a laboratoře, ale také arénu pro divadelní představení a koncerty. Věnuje se přírodním vědám, astronomii, komunikacím, výživě, keramice a umění, průmyslovým inovacím. Účastní se řady projektů spolufinancovaných EU.

Hlavní cenu EMYA získalo nizozemské Muzeum národního dědictví v Arnhemu. Již dlouho existující nizozemský skanzen zahájil v 90. letech modernizaci, která vyústila v nový koncept a 5 nových úseků. Zabývá se též kontroverzními otázkami, jež hýbou Holandskem a dosud postrádají úplné řešení: přibližuje stávku zemědělských dělníků, kteří se v r. 1929 pokusili zabrzdit mechanizaci zemědělství; molucký tábor osvětluje imigraci někdejších vojáků koloniální armády a těžkosti, jimž čelili při svém příchodu; ukazuje farmu ze 17. století, která se na počátku století 21. proměnila v luxusní městské obydlí. Jury zvolila toto muzeum v přesvědčení, že naznačuje nové cesty tradičním skanzenům a obrací pozornost k sociálním problémům současnosti.

Jury v letošním roce udělila pouze 3 zvláštní ocenění, a to

Saskému průmyslovému muzeu v Chemnitz, jež prezentuje historii průmyslu v regionu v průběhu minulých dvou století. Je věnováno lidem, kteří tuto historii tvořili – podnikatelům, tvůrcům, dělníkům, jejich rodinám i spotřebitelům. Originální předměty doplňují multimediální programy. Expozici dotváří kreativní centrum místní Technické univerzity, daktyloskopické středisko saské policie a středisko naznačující možnosti recyklace.
Rybářskému muzeu ve španělském Palamu, jež se snaží zaujmout návštěvníky minulostí, současností i budoucností rybářství a jeho významem pro hospodářství a stravovací možnosti a potřeby. Klade důraz na úzkou spolupráci a podporu rybářům, pořádá výchovné programy a oblíbené „Hovory v taverně“ či naučné vycházky.
Mölndalskému muzeu v Mölndalu, Švédsko. Muzeum se věnuje historii městečka s dlouhou kulturní a průmyslovou tradicí (papírenství, tkalcovství, mlynářství, olejářství), jemuž poskytovaly energii mölndalské peřeje. Výstavní prostory jsou relativně malé, ale muzeum přišlo s podnětným nápadem: v neformálních setkáních v muzejní kavárně si návštěvníci mohou vyměňovat své vzpomínky a zejména mohou je pomocí počítačů či domovské stránky on-line zaznamenávat do digitálního archivu, také hledat informace v muzejní databázi. Muzeum tak získává velmi zajímavé, mnohdy i kontroverzí pohledy na rozmanité události. Promítací sál nabízí virtuální simulaci městečka ve dvacátých letech. Také prohlídku expozice dokreslují automatické multimediální projekce.

V sobotním zasedání, konaném v Belgickém centru pro umění komiks, jsme se

seznámili s organizací a programy Rady bruselských muzeí a účastnili se udílení certifikátů nominovaným kandidátům. Odpoledne jsem se setkala s předsedkyní belgického komitétu Modrého štítu. Po zasedáních jsme navštívili Královské muzeum hudebních nástrojů, expozici Dějin kolonialismu v Africkém muzeu v Tervuren a Národní přírodovědecké muzeum. V neděli před odletem jsem si prohlédla výsledky archeologického průzkumu starého královského paláce a bruselské městské muzeum.

Účast na výročním zasedání byla jako vždy velmi cenná, poskytla přehled o nejzajímavějších projektech v muzejní sféře v celé Evropě i mnohé impulzy a informace pro přípravu českých muzeí do EMYA. Za důležitou pro bezprostředně následující etapu považuji i možnost dohodnout s jury návštěvu komisařů u českých kandidátů pro r. 2006.

Dr. M. Lukešovi, generálnímu řediteli Národního muzea, proto děkuji za uvolnění k cestě a Českému komitétu ICOM za příslib grantu, jímž mé vyslání podpořil.

Praha, 19. 5. 2005

PhDr. Jana Součková, DrSc

nahoru

CIDOC 2005

S finanční podporou Moravského zemského muzea v Brně a českého výboru ICOM byla podniknuta pracovní cesta na konferenci ICOM / CIDOC v chorvatském Zagrebu. Konference s tématem „Dokumentace a uživatelé“ probíhala ve dnech 24. – 27. 5. 2005 a její náplní bylo celkem 11 plenárních zasedání + separátní jednání specializovaných pracovních skupin. Akce jsem se zúčastnil jako jediný zástupce z ČR; oproti očekávání se vůbec neobjevili např. delegáti ze Slovenska, Polska, Maďarska, Rakouska a mnoha dalších evropských zemí. Většinu pléna i přednášejících tvořili samozřejmě zástupci hostitelské země – Chorvatska. Jednacími jazyky byla angličtina a chorvatština, v kuloárových diskusích bylo možné často zaslechnout i němčinu a další jazyky.

Na jednání pracovní skupiny „Informační centra“ jsem prezentoval poster se základními informacemi o činnosti CITeM. Díky on-line připojení k internetu bylo možné účastníky seznámit i s webovými stránkami, podat podrobnější informace o vytvořených softwarových nástrojích a o využití informačních technologií v muzejích ČR obecně.

Následuje komentovaný seznam přednášejících na jednotlivých plenárních zasedáních. Ve formě stručných bodů jsou zmíněny hlavní myšlenky, zvláště ty, které mají nebo potenciálně mohou mít význam z hlediska české muzeologie, zvláště Centra pro informační technologie v muzejnictví (CITeM) při MZM.

Příspěvek ČV ICOM ve výši 10 000,- Kč byl použit na úhradu ubytovacích nákladů v záhřebském hotelu Arcotel – Allegra.

Rád bych tímto poděkoval za vstřícnost a ochotu českého výboru ICOM, který mi účast umožnil a díky němuž bylo možné prezentovat české muzejnictví z pohledu CITeM a navázat cenné zahraniční kontakty. Věřím, že i na příští konferenci pořádané v září 2006 v Gothenburgu (Švédsko) bude možné vyslat českého zástupce.

I. Zahajovací příspěvky - „Dokumentace a uživatelé“

1. Andrew Roberts, Museum of London [UK]

2. Patricia Young, CHIN [Kanada] - koncept "osobního muzea"

3. Mirna Willer, Národní knihovna Zagreb [Chorvatsko] - public.carnet.hr/akm

II. Vyhlášení prac. skupin

1. jednotliví vedoucí skupin

2. Richard Light, CIDOC [UK] - případová studie přepracování stránek CIDOC do dynamické podoby s využitím redakčního systému

III. Šíření informací k uživatelům

3. Aleksandra Uzelac, IMO [Chorvatsko] - www.hciti.hr, culture.net.hr, příliš obecné a teoretické

4. Višnja Zgaga, MDC [Chorvatsko] - www.mdc.hr, "chorvatské CITeM", ale obecně zaměřené a starší (od r. 1955), vydávají Bilten o informatizaciji muzejske djelatnosti, Muzeologija, Informatica museologica

IV. Modelování a standardy

5. Oreste Signore, CNR-ISTI [Itálie] - velmi obecné, celá prezentace k dispozici na www.w3c.it

6. Efthimios Mavrikas & spol., University of the Aegean [Řecko] - zatím spíše perspektivní nasazení tzv. ontologických metod

7. Martin Doerr, ICS-FORTH [Řecko] - definice hist. období na základě atributů, odhlíží od časového vymezení

8. Sophia Bakogianni, University of the Aegean [Řecko] - představení poměrně neaktuálního objekt-centrického CMS, v diskusi výrazně kritizováno

připomínka: datová pole nutno udržovat v souladu s CIDOC-CRM!

V. Propojení kulturního dědictví

9. Mirna Šimat & Ozren Harlovič, MDC [Chorvatsko]

10. Monika Hagedorn-Saupe & Axel Ermert, Institut für Museumskunde Berlin [Německo] - katalogizační software „Museum+“ od švýc. fy Zetcom AG, minimálně aplikační frontend běží na MS Accessu, vizuálně dost podobné Demusu, složitá struktura - přes 25 modulů (oborových?), pro výběr SW používají kritéria CHIN, CCO Guide to Describing and Cataloguing Images, koncept externě linkovaných thesaurů

11. Giuliana de Francesco

MINERVA, MINERVA+, ke stažení Progress Reporty, loňský je v tisku, řada

publikací je nabízena k přeložení do nár. jazyků. Stále hledají Competence

Centres a Good Practises. Hl. úkol = redukce nákladů na digitalizaci. MICHAEL,

MICHAEL+

Výrazná preference Open Source (Apache, COCOON, Java, XML databáze...)

VI. Katalogizace

12. Alexandra Pan, Aut. Prov. South Tyrol [Itálie] - plánují přechod CMS na webovou aplikaci - vypsáno výběrové řízení.

13. Faith Teh Eng Eng, Heritage Centre [Singapore] - specifika různojazyčného názvosloví muzejních objektů

14. Christis Konaris, Ergani [Řecko] - NGO pro zachování histor. paměti, sémantický web

15. Mikica Maštrovič, National Library Zagreb [Chorvatsko] - velmi teoretické, málo aktuální

VII. Dokumentace v konzervátorské a restaurátorské práci

16. Denis Vokič, Croatian Conservation Institute Zagreb [Chorvatsko] - obecné historické informace o průkopnících konzervátorské dokumentace v Chorvatsku

17. Lana Križaj, Ministry of Culture [Chorvatsko] - CMS databáze s front-endem v Accessu, umožňuje editaci obrázků, chtějí upgradovat na webovou aplikaci založenou na XML

VIII. Uchování digitální informace

18. Stefan Rohde-Enslin, Institut für Museumskunde [Německo]

19. Martin Doerr, Centre for Cultural Informatics [Řecko] - SHARPE, teorie spolehlivosti systémů ukládání dat (analýza Markovových řetězců)

IX. On-line sbírky

20. Frances Lloyd-Baynes, V & A Museum [UK] - databáze Dynix (knihovna) a CIS (muz. objekty)

21. Mladen Tomorad & Goran Zlodi, FF Zagreb [Chorvatsko] - databázový systém M++, www.croato-aegyptica.hr

22. Višnja Zgaga, MDC [Chorvatsko]

23. Dora Boškovič, Croatian History Museum [Chorvatsko] - přístup ke sbírkové dokumentaci je v Chorvatsku upraven zákonem, který stanovuje i jeho rozsah

X. Multimediální produkty

24. Ervin Šilič, Novena [Chrorvatsko] -prezentace 4 špičkových multimediálních titulů

25. Ružica Pepelko, Academy of Sciences and Art [Chorvatsko] - špatně připravené, nečitelné slides

26. Snježana Pintarič, Museum of Contemporary Art [Chorvatsko] - historie tvorby CD-ROMu s PowerPointovou prezentací, ukázka jak pokazit co se dá

XI. Služby

27. Lada Dražin-Trbuljak, MDC [Chorvatsko] - informace o redesignu webu MDC

28. Markita Franulič, MDC [Chorvatsko] - Zákon o muzejích - 1998

29. Snježana Radovanlija-Mileusnič, MDC [Chorvatsko] - Obecné informace o knihovně MDC, chtějí umožnit stahování PDF a čtení plných textů

30. Jozefina Dautbegovič, MDC [Chorvatsko] - Spíše akademická záležitost – on-line archiv personalií (pro emeritní muzejníky od 60 let výše)

31. Nataša Ivančevič, Museum of Modern and Contemporary Art Rijeka [Chorvatsko] - otázky autorských práv u odvozených děl, zmiňuje nemožnost zakoupení autorského práva k dílu jako takového, ale pouze jeho konkrétního užití

XII. Working groups

Dokumentace

Teoreticky zaměřená skupina. Hlavní část programu tvořila diskuse nad správnou formulací základních tezí dokumentačních postupů.

připouští se výlučná nebo paralelní existence klasické "papírové" dokumentace

doporučeno konzultovat ICOM Documentation Standard v jednotlivých zemích

CIDOC-CRM = zřejmě nejvhodnější model pro návrh datové struktury nových systémů sbírkové evidence

existující systém FISH-MIDAS

Informační centra

Institut für Museumskunde, Berlin

www.smb.spk-berlin.de

slovník termínů z oblasti muzejní bezpečnosti (včetně češtiny)

častěji updatovaná je samozřejmě něm. verze stránek

reprezentují Německo v MINERVĚ

možnost stažení plných textů vybraných muzeologických publikací

dobře zpracovaná a prakticky zaměřená příručka o ukládání digitálních dat

www.euromuse.net

databáze kult. akcí v muzejích vč. některých velkých institucí v ČR (na místě vyzkoušeno)

informovat ostatní instituce o možnosti zapojení do projektu !

možnost přilinkování vlastních publikací do sekce Resources

www.digitalsepia.de

statistické údaje o evropských muzejích

využívají spolupráce mnoha externistů na časově omezených projektech

MDC, Zagreb

překvapující stáří instituce - od r. 1955

ve srovnání s muzeologickými centry v ČR i záp. evropě velmi pokroková koncepce umožňující komplexní přístup ke všem muzeologickým problémům

při práci CITeM bude nezbytné udržovat alespoň základní povědomí o obecně muzeologických otázkách

v diskusi základní informace o katalogizačním programu M++ (podrobně komentován na prvním sezení skupiny), vytvořeném v úzké spolupráci s informatiky FF v Zagrebu

platforma MS Access (nezn. verze), zatím netuší problémy při větším objemu databází - nabídnuta pomoc a spolupráce ze strany CITeM, podána informace o chystaném přechodu Demusu do prostředí webové aplikace

fa LINK2 dodává M++ muzejím a zajišťuje uživatelskou podporu

export do PDF a XML, opakovatelné informační skupiny (cosi jako klíčová slova) u každého záznamu, rozsáhlý hierarchický tesaurus

CITeM, Brno

komentář základních informací na posteru (ponechán na MDC v Zagrebu), demonstrace webu

CES

Ukázka kolotoče dat mezi institucemi a MK ČR. Specifické pro podmínky legislativy ČR - pro zahraničí nezajímavá aplikace

ProMuS

Mírný zájem ze strany MDC (v Chorvatsku donedávna používán katalogizační software téhož jména).

Postarat se o větší rozšíření a dělat reklamu než to bude příliš zastaralé, popř. zvážit uvolnění pod otevřenou licencí – komplikováno licenční smlouvou s MZM

DEMUS

řada dotazů: rozšíření programu v českých muzejích (značný údiv nad statistikou - jinde zdaleka nemají takovou penetraci), db platforma, množství datových polí, počty katalogizovaných položek

doplnit na web CITeM alespoň zákl. informace v angličtině

Mgr. David Cigánek

nahoru

Zpráva z Mezinárodní výroční konference ICLM/ICOM, Švédsko, 7. 8. - 14. 8. 2005

Ve dnech 7. 8. 2005 až 14. 8. 2005 jsem se zúčastnila každoroční mezinárodní konference sekce literárních a hudebních muzeí (ICLM) ICOMu, která se tr. konala ve Švédsku, ve dnech 7. 8. až 9. 8. 2005 ve Stockholmu, ve dnech 10. 8. až 13. 8. včetně v Tällbergu, okres Dallarna. Organizátorem výroční konference ICLM ve Švédsku bylo Muzeum Augusta Strindberga ve Stockholmu (ředitelka Katarina Ek-Nilsson), za pomoci paní Gerd Rosander z Osla (Norsko), bývalé ředitelky Muzea Henrika Ibsena, zejména co se týče organizování konference v okresu Dallarna. Na přípravě konference se podílel rovněž prezident výboru ICLM pan Erling Dahl jr., ředitel Muzea Edvarda Griega z Bergenu (Norsko) a tajemník výboru Lothar Jordan z Muzea Heinricha von Kleista ve Frankfurtu nad Odrou (Německo).

Tématem konference byly stanoveny vztahy textu, obrazu a objektu při vytváření výtvarné podoby literárních muzeí, zejména co se týče expozic a výstav. Podrobný program konference, včetně seznamu účastníků a seznamu jednotlivých odborných referátů je uveden v přílohách Zprávy ze služební cesty. Referáty byly předneseny jednak 9. 8. 2005 dopoledne ve Stockholmu, jednak 13. 8. 2005 dopoledne v Tällbergu. Ředitelka PNP vystoupila na konferenci v diskusi k problematice s příspěvkem dne 13. 8. 2005, který se týkal záměru PNP na vytvoření dosud chybějící dlouhodobé expozice vývoje literatury v České republice a jejího celkového pojetí jako multimediálního projektu. Expozice by měla být situována v prostorách o rozloze cca 400 m2 v přízemí budovy Na Seníku 2/44 v Praze 6 - Bubenči.

Tyto nemovitosti (pozemky a budovy) schválila vláda ČR usnesením č. 346 ze dne 23. 3. 2005 předat PNP náhradou za objekt původního sídla PNP ve Strahovském klášteře v Praze 1 - Hradčanech. Jak známo, klášter na Strahově byl vydán Královské kanonii premonstrátů na Strahově na základě zákona č. 298/1990 Sb., v platném znění, což mj. vedlo ke zrušení dlouhodobé expozice PNP. Vzhledem k tomu, že členové ICLM znají i letitý prostorový problém PNP, o který se průběžně zajímají, poskytla ředitelka informaci o těžkostech, které provázejí vlastní předání nemovitostí v současnosti.

Dosavadním uživatelem a správcem tohoto státního majetku je Diplomatický servis, příspěvková organizace Ministerstva zahraničních věcí ČR. Sídlilo zde Velvyslanectví Čínské republiky, které vystavělo v sousedství těchto objektů nové stavby a objekty Na Seníku 2/44 a 4/47 v Praze 6 opustilo v roce 2001.

Diplomatický servis v březnu 2004 prohlásil nemovitosti za nepotřebný majetek a nabídl je k dispozici ostatním resortům. PNP o nemovitosti projevil zájem, Vládní dislokační komise doporučila na zasedání 12. 11. 2004 předat nemovitosti přímo PNP. O tom, že prostorový problém PNP je vyřešen, s tím, že k dispozici jsou o finanční prostředky na rekonstrukci z příslušného programu informoval ředitel OMG MK ČR na schůzi ředitelů muzeí a galerií v Liberci dne 8. 12. 2004. Informace o vyřešení problému PNP byla uvedena i ve Výroční zprávě MK ČR za rok 2004. V lednu až červnu 2005 byla připravena smlouva o předání nemovitostí mezi PNP a DS, včetně návrhu na vklad do katastru nemovitostí.

Těsně před podpisem smlouvy dne 2. 5. 2005 informoval DS ředitelku PNP, že na nemovitosti uplatnilo nárok Hlavní město Praha podle novely zákona o majetku obcí (zákon č. 114/2000 Sb.). Ačkoliv se tak stalo již v květnu a opakovaně v říjnu 2004, DS na požadavek Hl. města Prahy nereagoval, majetkové vztahy neprověřil a proces předávání tohoto majetku státu nepozastavil až do vyřešení otázky vlastnictví.

Podle názoru PNP je vlastníkem nemovitostí ČR, podle zástupců MHMP je vlastníkem Hl. město Praha. Rozhodnout ve věci, která je velice složitá, může pouze příslušný soud. To však znamená, že půjde o dlouhodobou záležitost, o jejímž výsledku lze pouze spekulovat. Tak i realizace záměru PNP co se týče dlouhodobé expozice je otázkou budoucnosti. Tyto informace přijali účastníci konference se značnými rozpaky a s pochopením pro obtížnou situaci PNP. Mj. o podobných prostorových obtížích Státního literárního muzea v Moskvě (Rusko) informovala v návaznosti i zástupkyně jeho ředitelky, paní Marina Gomozkova, a také Vitalij Remizov, ředitel Muzea Lva Nikolajeviče Tolstého v Moskvě (Rusko), který je prezidentem Ruského výboru ICOMu.

Mimo program uskutečnila ředitelka některá dvoustranná jednání, zejména se zástupkyní ředitele Muzea A. S. Puškina v Moskvě (Rusko) Natalií Michajlovou o možné spolupráci PNP na projektu tohoto muzea k 50. výročí jeho založení (2006).

Dále informovala ředitelka kolegy z německy mluvících zemí o projektu PNP podpořeném GA ČR, tj. zpracování soupisu germanik z fondů literárního archivu PNP. Vzhledem k tomu, že výroční konference ICLM v roce 2006 se bude konat ve Frankfurtu nad Odrou v Muzeu H. v. Kleista a ve Výmaru (Německo) a v roce 2007 současně s generální konferencí ICOM ve Vídni, byly informace o výzkumu germanik v LA/PNP přijaty s velkým očekáváním.

V závěru konference dne 13. 8. 2005 byly projednány organizační věci k činnosti ICLM a ICOMu (viz program) a ve 13,00 bylo jednání konference ukončeno . Ve 14,30 odjeli účastníci konference ICLM autobusem do Stockholmu, následující den 14. 8. se vrátila ředitelka PNP do Prahy.

Pravidelné každoroční konference a jednání ICLM jsou nesporným přínosem pro členy této sekce, a to zejména v oblasti výměny informací o vývoji názorů na jednotlivé oblasti činnosti literárních muzeí. Faktem však je, že konferencí se pravidelně zúčastňují pouze některé instituce, proto byly prodiskutovány i možnosti rozšíření spektra účastníků, tak např. za ČR by byla žádoucí účast zástupce Českého muzea hudby (NM), což slíbila ředitelka PNP zprostředkovat. Právě osobní kontakty jsou jedním z kladných momentů těchto setkání.

V letošním roce však byla i zaznamenána neúčast zástupců muzeí obdobného typu muzeí jako je PNP (tedy institucí, shromažďujících doklady k vývoji literatury na území toho kterého státu v určeném časovém úseku, hlavně od 18. století do současnosti), přitom nápadná byla neúčast představitelů těchto institucí z Estonska, Holandska, Maďarska, Německa a Polska, kteří na předchozích konferencích nikdy nechyběli. Ve struktuře účastníků tedy převládala monografická muzea, jejichž problematika je poněkud jiná, než u výše uvedených muzeí.

V Praze dne 16. 8. 2005

PhDr. Eva Wolfová, ředitelka PNP

nahoru

Vyhodnocení mezinárodní vědecké konference

Prezentace folkloru a zvykosloví v muzeích v přírodě

V roce 2005 si připomněla odborná etnografická a muzeologická veřejnost 80. výročí založení nejstaršího muzea v přírodě ve střední Evropě – Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Jubilejní rok byl pro pracovníky muzea příležitostí k přípravě a realizaci řady programů, inspirovaných nejen slavnostní atmosférou, ale také navazujících na historicky první slavnosti, jimiž bylo muzeum v červenci 1925 otevřeno pro veřejnost. Již v prvních programových prohlášeních se autor záměru záchrany ohrožených památek roubené architektury na Moravském Valašsku - Bohumír Jaroněk zabýval myšlenkou přiblížit návštěvníkům muzea nejen památky hmotné lidové kultury. Proto už v roce 1925, kdy muzeum tvořily pouze dva samostatné roubené domy a několik drobných staveb, počítal s pravidelnou prezentací projevů duchovní kultury lidu, písní, tanců, hudby a zvyků. Slavnosti uspořádané v tomto roce pod názvem ´Valašský rok´ přinesly početnému obecenstvu možnost seznámit se s mnoha projevy folklórními i zvykoslovnými. Na tradici, započatou před II. světovou válkou, navázali pracovníci muzea až v polovině 60. let minulého století, když se součástí programové nabídky každoročně stalo ´Národopisné léto´, v jehož programech vystupovaly nejen neprofesionální a profesionální soubory prezentující lidovou hudebnost, písňové a taneční bohatství, ale také osobnosti, které byly v pravém slova smyslu nositeli tradice, znaly z vlastních prožitků krásu a poetiku lidové písně, tajuplná vyprávění i vážnost rodinných a výročních obřadů a obyčejů. Programy zaměřené na prezentaci folklóru byly později obohaceny o rekonstrukce tradičních pracovních postupů a oživování profesních zručností. Komponované programy, tématicky zaměřené na každodenní život lidu, jako další, komplexnější způsob prezentace, jsou spojeny s tvorbou dlouholetého ředitele muzea dr. Jaroslava Štiky. Programová nabídka více jak 50 samostatných programových titulů láká každoročně do areálů muzea několik set tisíc návštěvníků, pro něž je seznámení s duchovní tradicí kraje i dalších regionů samozřejmou součástí návštěvy.

Prostředí muzea v přírodě poskytuje pro realizaci tohoto typu programů unikátní prostor. Na pozadí instalovaných expozičních objektů, nebo přímo v nich, v krajině připomínající podobu krajiny v době, kdy všechny projevy lidové obřadnosti a tvorby byly živé se setkáváme vždy s mimořádnou reakcí publika, zejména mládeže a seniorů.

Trvalý ohlas uvedeného formátu prezentačních programů a zároveň potřeba nastolení nových metodologických postulátů spojených s hledáním nových cest v představení kulturního dědictví etnografických regionů se staly podnětem k uspořádání mezinárodní vědecké konference v Rožnově pod Radhoštěm. Uskutečnila se ve dnech 7. až 11. září 2005 v Rožnově pod Radhoštěm a vedle hlavního organizátora (Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm) se na ní spolupodílel Český výbor ICOM, Evropský svaz muzeí v přírodě a Folklorní sdružení. Program konference byl koncipován jako propojení teoreticky zaměřených konferenčních bloků, s prezentací praktických zkušeností jednotlivých zúčastněných muzeí, názornou ukázkou prezentace zvykoslového a folklorního materiálu v areálu Dřevěného městečka. Integrální součástí konferenčního jednání se stala projekte ´Ozvěny Etnofilmu´- přehlídka neprofesionálních filmů a videoprogramů s národopisnou tématikou, jíž dominují především motivy folklórní a zvykoslovné.

Konference se zúčastnili pracovníci českých muzeí a specializovaných institucí (Odbor regionální a národnostní kultury MKČR, Národní ústav lidové kultury, Soubor lidových staveb Vysočina, Národní památkový ústav, Muzeum Českého ráje, regionální muzea Čech, Moravy a Slezska, zástupci folklorních souborů), ale i zahraniční hosté, z nichž se někteří aktivně zapojili do konferenčního jednání (Etnografski muzei na odkryto Etar – Bulharsko; Muzeum Narodowe Rolnictwa i Przemysłu Rolno-Spozywczego Szreniawa – Polsko; Muzeum – Kaszubski park etnograficzny – Wdzydzie Kiszewskie – Polsko; Maďarské národní muzeum v přírodě v Szentendre – Maďarsko).

Teze zformulované během jednání budou jedním z východisek pro další směrování muzejní prezentace prvků zvykosloví a folkloru nejen v české republice, ale i v zahraničí. Vzhledem k tomu, že odeznělé konferenční příspěvky jsou zpracovány pro sborník Museum vivum, kde budou opatřeny cizojazyčnými resume, budou výsledky konference zpřístupněny i zahraničním odborníkům.

nahoru

Mezinárodní konference ICOM-CECA

Ve dnech 19.-23. září 2005 jsem se zúčastnila Výroční mezinárodní konference ICOM-CECA, pořádané ICOM-CECA Slovakia v Banské Štiavnici a v Bratislavě.

Účast na konferenci byla velmi přínosná pro moji další práci. Seznámila jsem se se širokou škálou forem práce s dětmi, mládeží a postiženými, realizovanou účastníky – pracovníky muzeí a galerií z celého světa. Tato konference byla dedikována „spolupráci“. Referáty byly tedy zaměřeny tímto směrem, věnovaly se spolupráci při řešení technických problémů, spolupráci se studenty, spolupráci institucí. Odpolední bloky byly věnovány diskusním příspěvkům - „burze nápadů“, kde byla prezentována řada zajímavých výzkumů, projektů i aktivit. Bohužel byl program tak nabitý, že bylo nutno striktně dodržovat krátké časové limity.

Program byl doplněn tématickými exkurzemi, zaměřenými na seznámení účastníků s muzei Banské Štiavnice a okolí a muzei v Bratislavě, s lidovými výrobci a muzei v přírodě. Konference byla perfektně zorganizovaná a i zde bylo možno se mnohému přiučit.

Pozitivně mne překvapila hojná účast muzejních pracovníků ze zemí, jako je Chorvatsko, Slovinsko a Makedonie, naopak z celé ČR jsem byla jediným účastníkem, což přisuzuji jednak malé informovanosti muzejní veřejnosti u nás, jednak vysokými náklady na účast na konferenci, zejména vysokému konferenčnímu poplatku.

Protože jsem byla pořadatelem konference požádána o diskusní příspěvek na téma Zkušenosti z práce s dětským návštěvníkem v DM MZM, byl mi konferenční poplatek snížen z původních 300 Euro na 100. Rovněž veškeré další čerpané finanční prostředky byly využity na úhradu cestovních výdajů a ubytování (toto bylo pořadateli zajištěno pro účastníky ze Slovenska a mne z ČR v levnějších ubytovacích zařízeních, než pro ostatní účastníky konference).

Jsem velmi ráda, že jsem se mohla díky finanční podpoře ČV ICOM této konference zúčastnit. Byla to má první účast na mezinárodní akci takového formátu a uvědomila jsem si, že pouze pravidelnou účastí na podobných akcích je možné získat přehled o nových zajímavých formách práce ve sledovaném oboru, navázat spolupráci na mezinárodní úrovni a v neposlední řadě i informovat na mezinárodním fóru o práci českých muzejních zařízení.

Eva Jelínková, Moravské zemské muzeum / Dětské muzeum

nahoru

Zpráva z 6. konference ICOM - DEMHIST, Lisabon, 12-16/10/2005

Ve dnech 12-15/10/2005 jsem representovala ČV ICOM na 6. konferenci DEMHIST v Lisabonu.

Vzhledem k překrytí začátku konference se dnem tiskovky a zahájení výstavy v Lisabonu jsem se nemohla zúčastnit prvního dne jednání.

Ústředním tématem konference bylo „Safekeepers of Memory: Conservation of Buildings and their Collections“.

Pořádání se ujalo Museu Nacional de Etnologia, kde se konaly přednášky, organizátorskou duší akce byla Maria de Jesus Monge, kurátorka královského paláce ve Vila Viçosa nedaleko Évory (žačka José de Monterroso Teixeiry, komisaře výstavy UPM Shapes and Spaces spolu s Danielou Karasovou, probíhající od 12/10/2005 do konce ledna 2006 v Lisabonu).

První den byl věnován příspěvkům účastníků z Quatemaly – Beatriz Quevedo, Casa Mima: Keeping the Historical memory of Quatemalans, Malty – Samantha Fabry, Malcolm Borg:Reconstructing Memory through the conservation of buildings and sites, Brasil - Márcio Doctors, Paulo Sérgio Moraes de Sá: Eva Klabin Foundation and Castro Maya Museums: an alternative perspective of their collections as a strategy of insertion in the collective memory, Portugal – António Ponte: Historical Houses and their museological functions, The House of José Régio – An example from the North Portugal.

Odpolední program byl: Holandsko – Tessa Luger: Risk assesment as a tool for preservation of historic house museums, Norsko – Roy Hoibo a Grete Holmboe: A method of understanding buildings and transferring skills, Španělsko – Ma Angeles Granados: Recuperation of Historical ambiances at the Ceralbo Museum of Madrid, USA – Valentine Talland, James Labeck:Preserving Fenwey Court and the Collection of Isabella Stewart Gardner (muzeum v Bostonu).

Večer strávili účastníci v Paláci Nacional da Ajúda, někteří přišli na zahájení výstavy Shapes and Spaces – mistrovská díla z Uměleckoprůmyslového musea v Praze konané ve stejnou dobu v Uměleckoprůmyslovém museu FRESS v Lisabonu.

Druhý den byl věnován exkursím do objektů v okolí Lisabonu.

Ze dvou možností při výletu do Sintry jsem si vybrala Palácio Nacional da Pena a Casa Museu Leal da Câmara. Královský palác da Pena postavil v letech 1840 portugalský král Ferdinand II, Sasko-koburgská dynastie (bratr anglického krále Alberta) na vrcholu skalnaté hory, na zřícenině kláštera hermitů v romanticko-historizujícím stylu, inspirovaném portugalskou maurskou a manuelskou gotikou. V interiéru je zachované původní zařízení včetně uměleckých sbírek královského páru (mimo jiné středověké české lesní sklo malované emailem).

Casa Museu Leal na Câmara (1876-1948) ukazuje dílo portugalského karikaturitsty, malíře a pedagoga v prostorách domu, který obýval a zařídil nábytkem dle vlastního návrhu, pokud nebyl vyhoštěn z Portugalska pro politickou satiru karikující různé vlády.

Odpoledne strávenév Cascais, letovisku nedaleko Lisabonu, jsme navštívili Museu Biblioteca dos Condes de Castro Guimarães – romantický palác z přelomu 19. a 20. století se sbírkou uměleckých předmětů portugalského, orientálního a světového původu (indo-portugalský nábytek, stříbro, porcelán, zbraně, knihovna).

Dům Casa de Santa Maria postavil architekt Raul Lino v r. 1902 (srovnatelný s Janem Kotěrou) a v r. 1920 se dům stal majetkem rodiny do Espírito Santo Silva (zakladatel FRESS). Jako jeden z prvních projektů Lina (je autorem mnoha vil v Lisabonu a okolí) situovaný na mořském břehu, kombinuje středomořské prvky s arabskými v působivém modernistickém zjednodušení (srovnání např. s Hill House Ch. R. Mackintoshe u Glasgow).

Třetí den dopoledne proběhlo plenární zasedání organizace a po panelové diskusi na téma Interactive Conservation of Buildings and Collections: Maria Antónia Pinto de Matos – Portugal, Julius Bryant - V+A, GB, Tessa Luger - Netherlands, byl zvolen členy sekce nový výbor DEMHIST ve složení: Daniela Ball (Ch)- President, Julius Bryant, Jeanne Watson (US) Vice presidents, Peter Keller, (Austria) Treasurer/Secretary, and five other members of the Board.

Odpoledne návštěva v Casa Museu Fundação Medeiros e Almeida - sbírka Antónia Medeiros e Almeida umístěná ve 25 místnostech historického paláce s moderní přístavbou v centru Lisabonu . Kromě špiček evropského malířství, nábytku, sochařství, tapiserií, církevního umění, skla, hodin a hodinek (225 ks od 16. do 19. stol. včetně typu Breguet), obsahuje čínský porcelán v rozmezí 2000 let, anglické a portugalské stříbro (Paul Storr) od 16. do 18. století a kolekci šperku s diamanty a dalšími drahými kameny brazilského původu.

Dále jsme navštívili Portugalské muzeum užitého umění FRESS, kde jsem provedla účastníky nově otevřenou výstavou UPM Shapes and Spaces reprezentující poprvé na portugalské půdě reprezentativní výběr z českého uměleckého řemesla od renesance po secesi (nábytek, hodiny, drahé a obecné kovy, sklo, keramika a porcelán, grafika a textil) instalovanou v prostorách renesančního Palazo Azurara ve starobylé čtvrti Alfama s bohatými historickými sbírkami portugalského, francouzského a orientálního umění. K museu patří L´Institut des Artes et Métiers (IAO) - rozsáhlé restaurátorské dílny umístěné ve vedlejší budově a škola La Escola Superior de Artes Decorativas (ESAD) sídlící v jiné budově. Instituce funguje jako nadace založená Ricardem do Espírito Santo Silva v r. 1953 na podporu a rozvoj portugalské umělecké a řemeslné tvorby. Kurátory výstavy jsou José de Monterroso Teixeira a Daniela Karasová, architekty Bernardo a Rui Pimentel (pravnuci arch. Raula Lino).

Konference byla zakončena slavnostní večeří v Casa do Alentejo – kulturním domě provincie Alentejo v centru Lisabonu, postaveném v r. 1928 v dekorativním stylu (analogie s Obecním domem v Praze).

V sobotu 15/10 jsem se zůčastnila celodenního zájezdu do renesančního královského paláce ve Vila Viçosa, sídla dynastie rodu Braganzů, portugalských králů, restaurovaném v 70. a 80. létech, s bohatým, mnohdy nepůvodním vnitřním zařízení (období Salazarovy diktatury), které je dodatečně nakupováno představiteli nadace, která tento objekt vlastní.

Účast v této sekci a na této konferenci byla velmi přínosná po stránce odborné i společenské (tříbení názorů a předávání zkušeností účastníků z Evropy a dalekého zámoří). Historické domy jako muzea jsou v Portugalsku i jinde v Evropě velmi četné. Jak tyto objekty využívat pro výstavní a expoziční účely je velmi poučné i pro nás, vzhledem k budování mimopražských expozic – Kamenice nad Lipou, Nové Hrady, Rothmayerova vila, Černá Matka Boží apod.

Časová shoda výstavy UPM a 6. Konference DEMHIST v Lisabonu přispěla k prezentaci našich sbírek v mezinárodním kontextu ICOM.

Daniela Karasová

nahoru

Zpráva z konference Market Communications for the Benefit of the Museum

28. srpna – 1. září 2005, Tampere, Finsko

Výroční setkání ICOM MPR se letos konalo ve Finsku, zemi, kde je podle organizátorů akce nejvíce muzeí na světě. Jejich počet dosahuje tisícovky a každé třetí je profesionální. V samotném Tampere se nachází dvacet muzeí lišících se zaměřením, velikostí, zřizovateli i kvalitou výstupů a o založení dalších se uvažuje.

Třídenního program konference zahrnoval vedle dvacítky příspěvků i několik exkurzí do muzeí nacházejících se přímo v Tampere nebo v jeho blízkosti. V každém muzeu pak na účastníky čekal pracovník zodpovědný za komunikaci, který přiblížil fungování své instituce, její strategie směrem k návštěvníkům či dalším muzeím. Každý den navíc hostilo zasedání jiné muzeum, což pestrost programu ještě umocnilo.

Výsledkem bylo přednesení více než třiceti příspěvků účastníků z celého světa v následujících tématických okruzích:

Komunikace muzea a role Public Relations
Marketing muzea – muzeum a návštěvníci
Jak zlepšit komunikační strategie

Mezi řadou zajímavých příspěvků byl zřejmě nejpřevratnější způsob, jakým Ela Beaumont z univerzity v Salfordu (UK) přemýšlela o rodinách. Na začátku svého prezentovaného výzkumu si položila prostou otázku, co jsou to vlastně rodiny. Odpovědí bylo definování sedmi rozdílných skupin, které mají svá vlastní očekávání, potřeby a cíle. Velmi zajímavé byly i závěry návštěvnického průzkumu, který si nechalo zpracovat Nordiska Museet ve Stockholmu. Vyplývá z nich, že muzejní obchod a restaurace jsou pro návštěvníky velmi důležité a že řada lidí využívá tyto služby, aniž by nutně navštívila výstavy muzea. Výzkum také zachycoval změny ve složení návštěvníků, k nimž došlo po zrušení vstupného.

Simona Juračková

Moravská galerie v Brně

nahoru

„Žena –umělkyně na přelomu 19. a 20. století“

Zpráva z konference ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy, konané ve dnech 11. a 12. října 2005

Odborná konference byla pořádaná v návaznosti na otevření trvalé expozice malířky Zdenky Braunerové (1858 – 1934) v jejím zrekonstruovaném ateliéru v Roztokách.

Záštitu nad konferencí přijal hejtman Středočeského kraje Ing. Petr Bendl a starosta města Mgr. Stanislav Boloňský.

Program konference byl zaměřen nejen na výtvarné umělkyně, ale i na literátky, sběratelky, lidové umělkyně, ženy, které se snažily v době přelomu století prosadit jako samostatné nezávislé umělkyně s mnohdy složitým sociálním zázemím zatíženým společenskými předsudky své doby.

Vzhledem k množství účastníků a k rozdělení konference do dvou dnů, bylo nutno druhý den iniciovat dvě konferenční sekce (viz program). Původně se předem přihlásilo 90 účastníků, do prezenční listiny bylo zapsáno 96 účastníků, z tohoto počtu se 17 dodatečně omluvilo nebo nedostavilo. Konference se účastnili čestní hosté z úřadu Středočeského kraje a Městského úřadu v Roztokách.

Pro účastníky bylo připraveno občerstvení během po celou dobu jednání a zároveň večerní představení. Kromě toho byly zorganizovány skupinové prohlídky ateliéru Zdenky Braunerové a exkurze na Levý Hradec s výkladem archeoložky.

Ke zdárnému průběhu konference bylo nutno zajistit technické vybavení, kterým Středočeské muzeum nedisponuje. Jednalo se především o dva dataprojektory, které jsme získali zápůjčkou, ale i o ozvučení velkého sálu a večerní osvětlení divadelního představení. Do menších výdajů je nutno zahrnout finanční částky za papírenské potřeby a pozornosti pro účastníky (i katalogy Zdenky Braunerové vydané Středočeským muzeem).

Do konce prosince 2005 počítáme s vydáním tištěného sborníku z konference, který bude obsahovat 37 příspěvků s obrazovými přílohami v celkovém rozsahu 496 stran.

Mgr. M. Šášinková

organizátorka konference

nahoru

Zpráva z kolokvia „Archéologie - histoire des mentalités et construction européenne“, Lucembursko, 16.-18. 11. 2005

Na základě pozvání kolegů z Musée national d´histoire et d´art du Luxembourg jsem se zúčastnil kolokvia „Archéologie - histoire des mentalités et construction européenne“ ve dnech 16.-18. 11. 2005. Zde jsem měl přednášku o roli Národního muzea v procesu národního obrození a ve vývoji novodobého českého státu se zaměřením na vývoj archeologického bádání. Jednání bylo obecně zaměřeno na roli muzejních institucí při vytváření evropského kulturního prostředí v průběhu posledních zhruba 100 let, na jejich roli při vytváření moderních národních společností i na historické zkušenosti ideologického ovlivňování vědeckého výzkumu i případy ideologického zneužívání historických věd, konkrétně i archeologie na obhajobu nacionalistických a totalitních ideologií. Tento aspekt je spojen s vytvářením národních států v průběhu 19. století, v Německu vedl k formování tzv. Kossinovy školy a sehrál svoji negativní roli i při prosazování zájmů Třetí říše a to jak v západní, tak posléze i ve východní Evropě. I když se z našeho hlediska zdá, že jde o pro nás uzavřenou historii, realita současné Evropy, separatistické tendence v některých regionech její jižní a západní části svědčí o opaku a představují reálné nebezpečí deformace objektivního vědeckého poznávání.

Jednání, otevřené za účasti lucemburského ministra kultury, bylo vedle vlastní konference doprovázeno i veletrhem učebních pomůcek pro obor prehistorie a dějepisu, otevřením moderní budovy centrálního lucemburského muzea se zcela přepracovanou expozicí pravěku a vývoje uměleckých disciplín, integrovaných do programu školské výuky. Představované výsledky archeologického výzkumu jsou zásadním objevem především pro bádání o vrcholné fázi pravěkého vývoje - závěru tzv. laténské kultury, pro kterou střední Evropa sice zná ekvivalentní lokality sídlištního charakteru, ale našemu archeologickému výzkumu dosud zcela uniká podoba duchovního života, představovaná v Lucembursku odkrytými aristokraticky vybavenými pohřebními strukturami. Jejich chronologie, stejně jako chronologie nálezového fondu pohřebních struktur sousední trevírské oblasti mají zásadní význam pro pochopení chronologie kulturního vývoje závěru tzv. starého letopočtu.

Z jednání zcela logicky vyplynula potřeba spolupráce na konkrétních projektech, kterým je i námi připravovaná výstava „Keltská žena“. Její otevření připravujeme v Musée de Bibracte na jaře 2006, k repríze v muzeum Wederath-Belginum v Německu a dále v Národním muzeu v Praze v sezóně 2007. Proto v návaznosti na tuto cestu jsem zároveň využil ve dnech 19.-21. 11. 2005 možnosti pracovat s přítomnými kolegy z Francie a Německa na scénáři jmenované výstavy přímo v muzeu ve Wederath-Belginum. Přitom jak během kolokvia, tak během následujících dvou dnů byly výdaje spojené s ubytováním ( 67 euro za hotelový pokoj a noc ) kryty organizátory kolokvia a ti také kryly cestovní výdaje - za letenku v ceně 10.481 Kč. Proto získanou podporu od českého výboru ICOM hodlám čerpat pouze v rozsahu příslušných diet a pojištění.

Dr. Pavel Sankot

Národní muzeum

nahoru

Zpráva ze služební cesty na Konferenci ICOM CC

14th triennial meeting v Haagu

Cílem cesty byla účast na mezinárodním konferenci - ICOM CC, 14th triennial meeting, pořádané 12.-16.září 2005 v Haagu v Holandsku. Český výbor ICOM poskytl dotaci na účast na konferenci ing. Dušanovi Perlíkovi ze Středočeského muzea v Roztokách u Prahy a ing. Aleně Selucké z Technického muzea v Brně.

Kongres se skládal z plenárního zasedání, zasedání jednotlivých pracovních skupin ICOM CC (working groups) a odborné exkurse. Součástí byla rovněž velmi zajímavá prezentace organizací a firem zabývajících se konzervací a restaurováním a poskytováním služeb v této oblasti. Velice užitečná byla nabídka odborných publikací a literatury prestižních nakladatelstvích (např. Archetype) a konzervátorských institutů (the Getty Conservation Institute, the Canadian Conservation Institute atd.).

Jednalo se o pravidelné tříleté zasedání konzervátorů sdružených v rámci ICOMu do Committee for Conservation. Celkový počet zúčastněných byl přes 900 osob z mnoha států světa. V průběhu konference proběhly volby do Directory Board ICOM CC na další tříleté období. Přednášky na plenárním zasedání (celkem 11 přednášek) byly zaměřeny na vztah konzervátora a společnosti a prevenci a řešení krizových situací. V rámci zasedání jednotlivých pracovních skupin (celkem 22 skupin) byly na programu také volby a to koordinátorů na další tříleté období a odborné přednášky a prezentace posterů (celkem více než 150 přednášek) týkající se specializace jednotlivých pracovních skupin. Tyto zasedání probíhaly kontinuálně a to ve čtyřech menších sálech najednou. Jako zástupce České republiky v pracovní skupině kovy se ing. Perlík navíc zúčastnil schůzky národních zástupců, kde byly řešeny aktuální problémy a to hlavně přístup k informacím od roku 2006 kdy bude omezen přístup na www stránky ICOM CC pouze pro členy ICOMu.

Vzhledem k našemu oborovému zaměření jsme věnovali největší pozornost přednáškám následujících pracovní skupiny (Working Group): kovy (Metal), preventivní konzervace (Preventive Conservation), vědecký výzkum (Scientific Research). V oblasti konzervace kovů byly prezentovány zejména elektrolytické metody čištění a stabilizace kovů, v rámci průzkumu se klade velký důraz na stanovení „původního“ povrchu kovových artefaktů přeměněných korozí. Preventivní konzervace se kromě měření a regulace klimatických podmínek v depozitářích a expozicích zaměřuje na používání bezkyslíkaté atmosféry a vypařovacích inhibitorů. Zajímavé byly také některé jednoduché testy na důkaz acetátových solí na muzejních předmětech. Přednášky z vědeckého výzkumu představily aplikace moderních metod (např. hmotnostní spektroskopie, RTG fluorescence, elektronové mikroskopie) pro průzkum nejrůznějších materiálů (např. pergamen, pigmenty, barvy). Představeno bylo také používání přenosných přístrojů – rentgenové fluorescence pro operativní analýzy objektů přímo na místě. Přednášky jsou publikovány ve dvou svazcích sborníků z konference (k dispozici v knihovně Technického muzea v Brně a Středočeského muzea).

V rámci odborné exkurse jsme byli rozděleni do dvou skupin: Jedna skupina navštívila Rijksmusem v Leidenu, kde nám v expozici tamní konzervátorka na vystavených exponátech ukázala výsledky své práce a byly diskutovány aktuální trendy v konzervaci sbírek. Dále jsem navštívili muzeum vědy v Leidenu, kde jsme si prohlédli konzervátorská pracoviště a expozici muzea. Druhá skupina měla možnost nahlédnout do Holandského konzervátorského institutu v Amsterdamu (Netherlands Conservation Institute). Prohlídka zahrnovala návštěvu v konzervátorských dílnách a laboratořích a diskusi ohledně způsobu výuky studentů.

Účast na této konferenci byla přínosná hlavně v poznání jakým směrem se ubírá konzervace a restaurování ve světě a porovnání se stavem v České republice. Přínosem je také navázaní mnoha zahraničních kontaktů na specializovaných pracovištích.

Dušan Perlík, Středočeské muzeum Roztoky

Alena Selucká, Technické muzeum v Brně

nahoru

Zpráva ze služební cesty do Berlína na konferenci oděvní sekce ICOM ve dnech 12.-18.6.2005

Jednání konference bylo zahájeno dne 13.6.t.r. v Deutsches Historisches Museum přivítáním ředitele prof. Ottomayera a zástupkyní předsedy německého výboru ICOM prof. Dr. Rosmarie Beier-de-Hahn.

Konference byla organizována tak, že dopoledne bylo věnováno přednáškám na téma konference “O mužích“, odpoledne prohlídkám muzejních expozic a depozitářů. V průběhu týdne jsme navštívili:

1/ Muzeum filmu, zejména expozici Marlene Dietrich, dokumentující na značném množství fotografií, ukázek filmů a reálií život a dílo této filmové hvězdy. Navštívili jsme i depozitář, kde je mimo jiné uložena i pozůstalost Marlene Dietrichové, která obsahuje i její oděvy, filmové kostýmy a módní doplňky. Mezi nimi byla řada kostýmů pánského typu, které M.D. s oblibou nosila a ve své avantgardnosti prosazovala do dámské módy včetně pánských módních doplňků.

2/ Uměleckoprůmyslové muzeum, zčásti přemístěné do nové budovy Kulturforum, vybudované pro Státní muzea Berlín. V tomto muzeu byla představena nová akvizice, zakoupená před několika lety ze soukromé sbírky na základě státní dotace v hodnotě několika milionů eur. Představuje sbírku oděvů od 18. století po současnost, obsahující zástupce všech hlavních typů a proudů v evropské módě a ukázky tvorby všech důležitých módních tvůrců 19. a 20. století. Muzeum se touto sbírkou zařadilo po bok pařížských muzeí módy či londýnského Victoria and Albert Musea. Sbírka byla v průběhu několika let zpracována do vlastního počítačového programu a uložena v krabicích od firmy Klug.

V Kulturforum je umístěna i Lipperheidische Kostümbibliothek, největší knihovna k dějinám kostýmu v Evropě. Byla založena sběrateli Friedou a Franzem von Lipperheide v 60. letech 19. století a soustavně je doplňována až do dnešní doby. Kromě knih a časopisů obsahuje i kresby a grafiku. Byli jsme seznámeni se systémem práce v knihovně, s možnostmi studia a s celou řadou sbírkových předmětů.

V budově Kulturfora jsme shlédli dále výstavu Berliner Modefotografie – Die Dreissiger Jahre, přibližující německou módní tvorbu 30. let.

3/ Velkou pozornost jsme věnovali prohlídce nového Židovského muzea, díla architekta Daniela Libeskinda. Muzeum silně emotivně působí již svou architekturou, utvářenou podle ideové koncepce zaměřené na holocaust. V členitém výstavním prostoru je na základě obrovského množství písemných i obrazových pramenů moderními výstavními prostředky představena historie Židů v Německu od prvních zpráv až po události spojené s holocaustem.

4/ Deutsches Museum je v rekonstrukci, pro veřejnost jsou otevřeny pouze dvě výstavy v nových výstavních prostorech. Obě byly zaměřeny k výročí konce 2. světové války, a sice Legalisierter Raub a 1945 Der Krieg und seine Folgen.. Jsou to výstavy historického charakteru, kombinující tištěné prameny a vysvětlující texty s celou řadou zajímavých reálií.

Velmi zajímavá byla návštěva textilního depozitáře, který byl vybudován v nedávné době v prostorách bývalé továrny. Depozitáře jsou umístěny ve velkých halách s klimatizací, sbírkové předměty jsou uloženy zčásti ve skříních, většina je však uložena v krabicích umístěných v regálech. Prohlédli jsme si ukázky sbírky oděvů (obsahuje i oděvy komunistických politiků jako např. Otty Grotewohla) a fondu militárií.

5/ Městské museum v Berlíně nemá expozici oděvů, ale navštívili jsme jeho depozitář, nově vybudovaný v bývalých kasárnách britské armády. Sbírky módy jsou doplněny i archivním materiálem, například je zde uložen archiv berlínského Institutu módy z období NDR, který byl analogickou institucí k našemu Ústavu bytové a oděvní kultury. I zde je velká část sbírek uložena v krabicích v regálech.

Kromě textilního jsme si prohlédli i depozitář divadelního odd., shromažďující také řadu kostýmů, a to nejen divadelních.

6/ Museum evropských kultur soustřeďuje sbírky lidového a národopisného charakteru evropské provenience včetně německé. Prohlédli jsme si depozitáře, umístěné ve stísněných prostorách, a restaurátorské dílny.

7/ Technické museum s poněkud nepřehlednou expozicí textilní technologie, zaměřené na vývoj textilních technik a a textilní produkce.

8/ Součástí oficiálního programu byla prohlídka zámku v Postupimi, který je postupně restaurován včetně textilních exponátů, které tvoří především tapety a čalouněný nábytek. Seznámili jsme se s prací restaurátorské dílny.

V postupimském parku v zámečku Lindstedt se konalo výroční zasedání oděvní sekce. Bylo oznámeno, že příští setkání se bude konat v Kodani a v Lundu v jižním Švédsku s tématem Módní doplňky – design, v r. 2007 je trienále ve Vídni. V diskusi, aby se exkurze z Vídně rozšířila do Budapešti, jsem navrhla vzít v úvahu také Bratislavu.

9/ Ve volném čase před odjezdem jsme se sl. Doležalovou navštívily nově otevřený Archiv Bauhausu, kde je v nevelké expozici detailně představen způsob práce jednotlivých umělců s barvou, prostorem a formou, ale jen velmi málo originálních předmětů.

Setkání bylo velmi užitečné z hlediska poznání berlínských textilních a oděvních sbírek, způsobu uložení a zpracování materiálu, ale i pro udržování starých kontaktů a navázání nových s kolegy z oboru textilních a především oděvních sbírek. Zajímavé bylo poznat novou architekturu muzeí a dalších kulturních institucí, která je na světové špičce.

Přínosem bylo, že jsem mohla přivést do oděvní sekce studentku Slezské univerzity v Opavě sl. Lucii Doležalovou, která zpracovává pánskou módu jako diplomní práci a přednesla na konferenci referát na téma Pánská móda 20. a 30. let 20. století v Českých zemích v archivních pramenech a muzejních sbírkách, který měl velmi příznivý ohlas.

Eva Uchalová

nahoru

Zpráva z 2. mezinárodní konference „Budoucnost ztraceného kulturního dědictví“

Český Krumlov 22. – 24. listopadu 2005

Ve dnech 22.–24.11.2005 pořádalo Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války, které prostřednictvím výzvy ICOM zažádalo o přidělení finančního příspěvku ve výši Kč 50 000,- (poskytnutí této částky schváleno dne 16.9.2005), druhou mezinárodní konferenci tematicky zaměřenou na kulturní statky ztracené a zkonfiskované v období II. světové války i po jejím skončení.

Na konferenci přednášeli zástupci odborné veřejnosti z Polska, Rakouska, Velké Británie, Slovenska, USA, Francie, Estonska, Lotyšska, Norska, Finska, Švýcarska, Německa, Nizozemí, Belgie, Chorvatska a z České republiky. Ve svých příspěvcích referovali o výsledcích své práce a výzkumu, prováděných v archivech, muzeích a galeriích a zaměřených na identifikaci uměleckých předmětů a jejich navracení původním majitelům.

Konference se zúčastnilo celkem 132 delegátů ze 17 zemí (kromě výše jmenovaných zemí byla mezi posluchači i delegátka z Izraele). Jednacími jazyky byla čeština a angličtina. Osobní záštitu nad tímto setkáním převzali: ministr kultury ČR, MUDr. Přemysl Sobotka (předseda Senátu PČR), Jiří Daníček (předseda FŽO), JUDr. František Mikeš (starosta Českého Krumlova) a Prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc. (předseda AV ČR). Osobně se pak konference zúčastnili Jiří Daníček, Ing. Pavel Jirásek (v zastoupení ministra kultury), Prof. PhDr. Jaroslav Pánek, DrSc. dr. h.c. (v zastoupení předsedy AV ČR) a Miloš Michálek (v zastoupení starosty Českého Krumlova). Jako VIP hosty jsme měli tu čest přivítat pana Jean-Francois Kamera (velvyslance Švýcarska v ČR), paní Effie Rosene a pana Billa Rosene, zástupce Českého kulturního centra v Texasu a zástupce rodiny Low-Beer a Konig z Velké Británie. Jako novináři se konference zúčastnili Dr. Manfred Sapper (OSTEUROPA), Dihan Spritzer (Jewish Telegraphic Agency) a Marek Kerles (Lidové noviny).

Během slavnostního zahájení konference dne 22.11.2005 byla představena práce Centra pro dokumentaci, včetně neoficiálního navrácení obrazu „Portrét mladé dívky“ (autor Franz von Lenbach) původním majitelům (rodina Low-Beer).

Od 23.11. do 24.11. probíhal oficiální program konference. Součástí konferenčních materiálů byly také propagační brožury ICOM ČR. V programu je vysloveno poděkování Českému výboru ICOM za jeho finanční příspěvek a je zde i několik informací o Českém výboru ICOM (zdroj: internetové stránky cz-icom.cz). PhDr. Helena Krejčová (vedoucí Centra) ve své závěrečné řeči osobně poděkovala Českému výboru ICOM za jeho finanční příspěvek i za poskytnutí propagačních materiálů.

Na základě hodnocení zahraničních i domácích účastníků lze tuto konferenci považovat za mimořádně zajímavou a úspěšnou jak z hlediska zastoupení přednášejících i posluchačů, tak z hlediska organizačního zajištění. Přinesla a prezentovala nové výsledky v oblasti výzkumu ztracených, přemístěných zkonfiskovaných uměleckých předmětů, knih a dalších kulturních statků.

V závěru byla přednesena tzv. Českokrumlovská rezoluce, která je nyní předmětem internetové diskuse. Její konečné znění bude zveřejněno na webových stránkách Centra pro dokumentaci (www.centrum.usd.cas.cz).

PhDr. Helena Krejčová

nahoru

Le Patrimoine comme ressource à la création

Seminář pořádaný organizací Maison de l´Europe du Franche-Comté

Zápis ze služební cesty z Francie, 7. 10. – 12. 10. 2005

Program semináře byl zaměřen především na kulturní a vzdělávací činnost vybraných francouzských muzeí umění, která se opírá o bohaté umělecké sbírky a historické předměty.

První dva dny byly v této souvislosti věnovány přijetí a prohlídce kulturních institucí působících v této oblasti. Mimořádná pozornost byla věnována aktivitám a výstavám spojeným s 50. výročím založení kaple Ronchamp postavené Le Corbousierem. Mimořádným zážitkem byla výstava věnovaná uměleckému dílu tohoto významného architekta. Její autor vysvětlil koncepci výstavy z pohledu různého diváckého spektra a zasvětil účastníky do její dvouroční přípravy, při které spolupracoval s mnoha různými organizacemi, odbornými pracovišti i školami. Díky ní se mu podařilo zajistit modely staveb, natočit filmovou ilustrativní montáž o konstrukci kaple a vytvořit doprovodné materiály pro školní skupiny děti i nejširší veřejnost. Celý projekt byl příkladem úzké partnerské spolupráce několika subjektů a přinesl vynikající výsledek. Výstava bude dále putovat po Francii. Pak následovala návštěva kaple Ronchamp.

Další setkání bylo věnováno archeologickým pracím a studiím se zaměřením na zapojení dobrovolníků jako samostatné kategorie pracovníků v tomto oboru. Hnutí dobrovolníků je ve Francii pojímáno hlavně přes společenské organizace – typu českých občanských sdružení, které zahrnují zájemce různého věku i vzdělanostní úrovně. Jejich činnost je praktická, badatelská i prezentační. Celkové vychází ze složení místní komunity a práce s ní, kterou ovlivňují různé profesionální organizace, včetně muzeí a galerií.

Odborné přednášky a semináře byly zaměřeny především na práci s dětmi a mládeží a rozšiřování těchto aktivit. Ukázalo se, že hlavním spojujícím momentem je snaha o maximální kreativitu v myšlení, vnímání i aktivní výtvarné činnosti. Způsoby práce se hodně proměňují v závislosti na nových médiích především internetu a s ním spojené dostupnosti informací. Z těchto důvodů vznikají ve Francii aktivní webové stránky určené k individuální i skupinové komunikaci (školní třídy a zájmové kroužky). Na základě otevřených problémů a předkládaných témat vznikají návrhy programů a způsob jejich prezentace včetně tiskových materiálů.

Prezentace činnosti oddělení pro práci s veřejností MG byla přijata s velkým zájmem. Ukázalo se, že v mnoha oblastech činnosti je po organizační stránce lépe propracovaná, než francouzský model. Některá francouzská muzea nemají vlastní pedagogickou sekci a jsou tak odkázána na výpomoc profesorů uměleckých škol, kteří jsou jmenování do poradní funkce nadřízeným orgánem. To vše má za následek, že většina školních skupin postrádá odborný přístup pracovníků muzea či galerie, což snižuje zájem některých skupin.

Zajištění služební cesty:

Účastníci hradili účastnický poplatek ve výši 50 E na osobu, který zahrnoval vstupné do objektů a doprovodné materiály, ubytování, stravné a dopravu si každý hradil sám, příp. vysílající organizace.

Mgr. Eva Strouhalová

PhDr. Ludmila Horáková

Moravská galerie v Brně

nahoru

Seminář „Bulding Audiences, Bridging Museums“, Maďarsko, 3. – 6. listopadu 2005

3. listopad

08:00 odjezd z Prahy

15:30 příjezd do Budapesti

16:30 ubytování v prostorách European Youth Centre

18:00 oficiální zahájení

4. listopad

09:00-12:30 plenární schůze

14:00-17:30 plenární schůze

19:00 setkání se zástupci maďarského ministerstva kulturního dědictví a maďarského výboru ICOM v Muzeu odlitků

5. listopad

09:00-11:30 plenární schůze

11:30-12:30 prezentace závěrů workshopu novinářům a kulturním diplomatům

13:00-14:00 setkání s kulturní atašé českého zastupitelského úřadu v Budapešti

14:30-19:00 návštěva Muzea krásných umění a Národního přírodovědného muzea

6. listopad

09:00-14:00 návštěva Etnografickéh muzea, Městského muzea a Národní galerie

15:30 odjezd z Budapesti

22:00 příjezd do Prahy

Cílem služební cesty byla účast na semináři European Museum Forum pro střední a východní Evropu „Bulding Audiences, Bridging Museums“. K účasti jsem byl delegován Českým výborem ICOM, který hradí cestovné. Ubytování a jídlo (v European Youth Centre) zajistily pořádající instituce (maďarské Národní přírodovědné muzeum, maďarské Ministerstvo kulturního dědictví). Po skončení semináře jsem se setkal s kulturní atašé zastupitelského úřadu České republiky v Budapešti, se kterou jsme prodiskutovali závěry semináře. Atašé nabídla jakoukoli pomoc zastupitelského úřadu při jednání s potencionálními maďarskými partnery při přípravě mezinárodních projektů. Závěrečný dokument semináře bude prezentován Radě Evropy.

Organizátory semináře Evropského muzejního fóra Building Audiences, Bridging Museum konaného 3. – 5. listopadu 2005 v Budapešti byly maďarské Ministerstvo kulturního dědictví a maďarské Národní přírodovědecké muzeum. Jak už název semináře pro střední a východní Evropu naznačuje, účastníci z jedenácti převážně východoevropských zemí (Česko, Estonsko, Chorvatsko, Itálie, Maďarsko, Nizozemí, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Velká Británie) diskutovali především nad možnostmi většího zainteresování veřejnosti v muzeích prostřednictvím zvyšováním jejich prestiže a nad možnostmi vzájemné spolupráce mezi muzei v rámci jednotlivých států a v rámci celé Evropy.

Účastníci semináře, kteří byli rozděleni do čtyř diskusních skupin, se pod vedením skupinových moderátorů prostřednictvím diskuse pokusili z různých úhlů zodpovědět několik otázek spojených se základním zadáním semináře.

Témata jednotlivých skupin byla následující: Bridging Museums: Networking Internationally, Bridging Museums: National and Local Networking and cooperation, Museums as Bridges in Society – Quality a Museums as Bridges in Society – Advocacy.

Má skupina Bridging Museums: Networking internationally konstatovala, že společné projekty mezi evropskými muzei jsou velmi rozvinuté a zahrnují celou škálu forem spolupráce – putovní výstavy, zápůjčky sbírkových předmětů, výměnné stáže muzejních pracovníků, společné prezentace na internetu, spolupráce na vydávání publikací aj.

Spolupráce na mezinárodní úrovni je předpokladem pro zdokonalování muzeí a služeb, které jsou návštěvníkům nabízeny, a to především s ohledem na to, že mnoho potencionálních návštěvníků je velmi mobilních a požadují standardy, se kterými se setkávají na svých cestách. Kulturní turismus tak představuje velkou výzvu pro muzea našeho regionu. Mezinárodní spolupráce zviditelňuje maše kulturní dědictví v zahraničí a zároveň nám zprostředkovává nejnovější profesionální postupy v oboru muzejnictví.

Síla muzeí v regionu spočívá především v jejich sbírkách, které jsou vysoké kvality, avšak jsou nedostatečně známé v zahraničí, a v mnohých ohledech mohou stále domácí, ale hlavně zahraničí publikum uvést v úžas. Další silnou stránkou muzeí jsou jejich zaměstnanci, kteří splňují všechny základní předpoklady, které mezinárodní spolupráce vyžaduje (profesionální zkušenosti, jazykové znalosti, akademické kontakty na národní úrovni aj.).

V rámci regionu existují dobré vztahy mezi jednotlivými muzejními institucemi, které však po politických změnách na počátku 90. let byly utlumeny. Tyto kontakty je třeba znovu obnovit a zároveň také vytvořit nové širší formy spolupráce.

Nadnárodní instituce (jako Evropská unie) poskytují finanční prostředky, jak mezinárodní spolupráci výrazně rozvinout jak ku prospěchu muzeí, tak i jejich návštěvníků. Pro to, aby muzea mohla tyto a jiné možnosti využívat, je nutné, aby byly poskytovány lepší informace o možnostech a podmínkách financování a vytváření projektů mezinárodní spolupráce, byly uveřejňovány výsledky a pracovní postupy uskutečněných mezinárodních projektů, byly zprostředkovávány stáže především pro mladší muzejní zaměstnance a bylo investováno do výzkumu návyků potencionálních návštěvníků v jejich volném čase.

Pro úspěšnou mezinárodní spolupráci je důležité, aby činnost s ní spojená byla uznána jak uvnitř, tak i v ně muzejních institucí, především pak ministerstvy kultury.

Druhá skupina se zabývala spoluprácí na národní úrovni mezi muzejními i nemuzejními institucemi, která je velmi důležitá při zvyšování kvality výstav, jejich doprovodných programů a ve zdůrazňování role muzeí pro místní společnost. Tématem třetí skupiny byla kvalita muzeí a její hodnocení v systému, ve kterém existuje více druhů muzeí (především co se týká jejich zaměření). Vzhledem k tomu, že muzea hrají zásadní roli ve vytváření návyku pravidelné spotřeby kultury, je vysoká kvalita muzeí zásadní pro plnění jejich poslání. Poslední skupina se zabývala obhajobou (advocacy) muzeí. Diskutující kladli důraz na všestrannost muzeí a jejich odpovědnost při prezentování jednotlivých témat různým společenským skupinám.

Pavel Onderka, NpM